pp.Benedikt XVI. rozvádí, proč vyhledávání tradiční liturgie není jen věcí vkusu:
„I když důvodů, které vedou velký počet lidí k hledání útočiště v tradiční liturgii, může být více, hlavní je ten, že zjišťují, že se v ní zachovala důstojnost posvátného. Po koncilu bylo mnoho kněží, kteří si ‚odposvátnění‘ vědomě povýšili na program… Vedeni těmito úvahami odložili posvátná roucha, zpustošili kostely, jak se dalo, zbavili je nádhery, která upomíná na posvátno, a liturgii zredukovali na jazyk a gesta běžného života pomocí pozdravů, obyčejných projevů přátelství a podobných věcí… To, co bylo dříve pokládáno za nejsvětější, tedy forma, v níž se předává liturgie, se najednou jeví jako něco nanejvýš zapovězeného, jedinou věcí, kterou lze bezpečně zakázat. Rozhodnutí, která byla přijata po koncilu, se nesmějí kritizovat, ale když se na druhou stranu zpochybňují starobylé předpisy či dokonce velké pravdy víry, například Mariino tělesné panenství, Ježíšovo fyzické zmrtvýchvstání, nesmrtelnost duše …
Viac