A nezahyne nejen Polsko. Nezahyne žádný národ, který přijme Ježíše Krista za svého Pána. Naštěstí Bůh je nesmírně milosrdný, stačí, aby se v národě našlo oněch pověstných deset spravedlivých. Modlitba tří růženců denně zachrání národ. Čím více nás bude, tím lépe. To je úžasný dar z Nebe v době, kdy nám hrozí tolik nebezpečí. Zatažení do války proti Rusku je jedním z nich. A přitom stačí, aby se v daném národě našlo sto lidí, kteří se denně budou modlit tři růžence. Využijme tohoto daru z Nebes!

To je pravda. Je to také ukázka hlouposti. Dodávka munice nejen prodlužuje válku a utrpení nevinných. Hrozí také, že se válečný požár rozšíří. Ukrajina je nedaleko od nás. Je to podobné, jako když u sousedů hoří a nějaký pitomec přilévá petrolej do ohně. A pokud oheň přeskočí i na jeho dům, tak na to zírá jako čerstvě vyoraná myš.
A kdo dodává munici zemi, která válku prohrává, koleduje si o problémy. Ruská prokuratura to zjistí a po vítězství nad Ukrajinou i NATO si na ty pitomce posvítí a pořádně s nimi zatočí.

To je pro nás varováním. Muslimové se odkopali jako dobyvatelé. Když je jich málo, jsou hodní. Jak jich přibývá, začnou terorizovat místní obyvatele a chtějí, aby se přizpůsobili jejich zvykům, jejich způsobu života. Pokud místní obyvatelé mlčí, bojí se jich a nebrání se, drze požadují zavedení chalífátu, a tím tedy jasné zabrání celé země. Němci a Francouzi mají nejvyšší čas se sjednotit a bránit se. O pokojné protestní akce se bohužel nemůže jednat. Ty považují muslimové za slabost a smějí se jim. Místní obyvatelé musí ukázat svou sílu i svou odvahu. Mnozí zaplatí svou vlastní krví, ale je to pořád lepší než být otrokem muslimů. To je peklo na Zemi a poslušnost ho nezmírní.
Ideální by bylo, kdyby si politici daných zemí uvědomili, co jim hrozí a brali to jako útok na vlastní moc. To by s nimi tvrdě zatočili. Ještě tu možnost mají.

Pro nás je to varování, že musíme zabránit, aby sem šli.

Hlavně těch ukrajinských, ti slouží doslova jako potrava do ruského masomlýna. Rusové mají minimální ztráty. Je jasné, že Ukrajina prohraje, otázkou je, kdy. Někteří vlivní lidé si prodlouží svůj konec, nechtějí přijít o své zisky, bohatství, vliv a je jim jedno, že je to za cenu krve nevinných lidí. Ukrajinci už vědí, že nemohou vyhrát, že jdou na jistou smrt a tak se brání, jak se dá, i tím, že střílejí odvodové komisaře a koho odvedou, ten se snaží dostat se do ruského zajetí. Hodně mužů se skrývá.

My nesmíme hrát jejich hru. Naším neštěstím je, že se nedokážeme domluvit, sjednotit, překonat své rozepře, antipatie, pohrdání těmi méně šťastnými a méně úspěšnými. Je nás proto málo na to, abychom mohli něco změnit. Přesto se nesmíme nechat vmanipulovat do role obětí. Ti, kteří mají moc, ignorují naše zájmy, naši vůli, tak ignorujme tu jejich. Chtějí válku? Tak ať jdou bojovat sami. My, běžní občané, chceme mír a podle toho budeme žít a jednat. Sami vlastní silou na to nestačíme. Musíme se obrátit k Bohu, snažit se žít podle Jeho pravidel, poslouchat Ho, mít s Ním osobní vztah a plně Mu důvěřovat, věřit v Jeho nekonečnou moc, moudrost, lásku i milosrdenství. Jedině tak zvítězíme a nestaneme se oběťmi psychopatů.

Bůh nám velmi pomáhá. Naše vláda se snaží ze všech sil nás zatáhnout do války. Měli jsme být obětováni jako Ukrajina, proto všude u nás, jako v jediné zemi, které podporovala a podporuje Ukrajinu, visely ukrajinské vlajky. Bůh to však nedovolil. Za to bychom Mu měli děkovat a prosit ho, aby nás již brzy zbavil té nepřátelské vlády, která nám chystá jen bídu, válku a teror.