Spánek bratrem smrti
1Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.2Byla to ta Marie, která Pána pomazala vonným olejem a jeho nohy vytřela svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocen.
3Sestry mu poslaly vzkaz: „Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
4Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven.“
5Ježíš miloval Martu i její sestru a Lazara.
6Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl.
7Až potom řekl učedníkům: „Pojďme opět do Judska.“
8Učedníci mu řekli: „Rabbi, teď tě Židé chtěli ukamenovat, a zase tam chceš jít?“
9Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, protože vidí světlo tohoto světa.
10Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světlo.“
11To pověděl a potom jim řekl: „Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.“
12Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, bude v pořádku.“
13Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
14Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel.
15A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.“
J 11:1-15