Sv. Beda prorokoval o Římu a Koloseu
Sv. Malachiáš arcibiskup irský prorokoval přesný počet a charakteristiky budoucích papežů (včetně vzdoropapežů) od r.1139 do zboření města Říma. Předpověděl, že po 111. papeži, čili za současného papeže Františka, dojde ke zboření Říma. (R.2014 doplňuji, že František je pouhým vzdoropapežem jako to bylo v čase Husa, a nepase stádo, nýbrž ho nabízí homosexuálním a rozvodovým vlkům, a tak ke zboření Říma dojde až za nového papeže po smrti papeže Benedikta XVI.) "Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci "Petrus Romanus" (Petr Římský), který bude pást své stádce uprostřed mnoha soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec." Osud budoucího papeže The destiny of future pope 1139 St. Malachy
Jak řekl anděl strážný arcibiskupovi Janu Cieplakovi r.1888 a 27.3.1889 "V Římě začne znovuzrození světa. Bůh otřese zemí, popadají domy." Anděl strážný arcibiskupu Janu Cieplakovi o 3.světové válce
Když předchozím papežem Benediktem XVI. na 5 let jmenovaný předseda italské konference katolických biskupů kardinál Angelo Bagnasco nyní dává, na pohřbu kněze z homosexuální lobby, dalšímu nekajícímu veřejně známému muži - homosexuálovi převlečenému za ženu budhistického vyznání do úst Tělo Ježíše Krista, tak porušuje jednoznačně Kristův příkaz: Nedávejte svaté psům a perly sviním. Cardinal of Genoa: Communion to a «Transgender» Homosexuální biskupování, prostřednictvím bludu nevíry v strašný pekelný trest, se ze sovětského Ruska po 2.světové válce, navzdory varování z Fatimy, rozšířilo do celého světa. Jak vysvětlili polští kněží Dariusz Oko a Isakowicz Zaleski, tak KGB v Rusku a v socialistických státech specielně vyhledávala sexuálně nenormálně zvrhlé muže a nabízela jim stát se pravoslavnými a katolickými biskupy. Byl zde vysoký předpoklad, že se NEpokoří a NEpřestanou hřešit homosexuálně a že proto NEpřestanou spolupracovat s KGB. Tito nekající zvrhlíci - tajní nepřátelé církve, zahynou ve 3. světové válce i v souběžně probíhajících anarchistických občanských válkách, jak vyplývá z proroctví pravoslavného starce Josifa Vatopedského z r.2001.
BEDA CTIHODNÝ, VYZNAVAČ A CÍRKEVNÍ UČITEL.
Pozdě přišlo křesťanství na anglosaské ostrovy. Teprve r. 596 poslal papež Řehoř Veliký svatého Augustina a třicet devět misionářů do Anglie. Ale jak rychle tam vzrostl základ křesťanské víry, když sotva sto let po Augustinově smrti vyrostl takový světec a učenec, jako je sv. B e d a C t i h o d n ý ! Narodil se r. 674 poblíž Wearmouthu. V sedmi letech byl svěřen do péče opata benediktinského kláštera wearmouthského Biscopa, jednoho z předních světců té doby a velkého organizátora církve v Anglii. Již v mládí se řídil Beda podle řehole benediktinské, ve dne studoval a v noci vstával k modlitbě hodinek, aniž ho kdo musel budit. Hořel tou¬hou po vědění. Se svým učitelem a vychovatelem se přestěho¬val r. 682 do nově založeného kláštera svatého Pavla v Jarrowě. Představení brzy poznali jeho mimořádné nadání a již v devatenácti letech ho připustili k svěcení na podjáhna. Když byl po jedenácti letech vysvěcen na kněze, byl již v celé Anglii známý jako vynikající vědec a svatý řeholník.
Celý jeho život v klášterním ústraní byl vyplněný věrným plněním řeholních povinností, modlitbou a studiem, vyučováním a činností spisovatelskou. “Buď se učit, nebo jiné učit, nebo psát," bylo jeho pravidlem, jemuž zůstal věrný čtyřicet pět let řeholního života. Bohatá klášterní knihovna poskytovala bystrému intelektu pracovi¬tého řeholníka hojnost materiálu ke studiu a ke spisovatelské činnosti. V klášterním zátiší vyspěl v předního učence své doby. Jeho vědomosti, kterými se brzy proslavil po celé církvil, byly velmi rozsáhlé. V době, kdy byla Evropa ještě v barbarství, oplýval vynikajícím vzděláním klasickým i biblistickým (ovládal latinu, řečtinu a hebrejštinu). Byl obeznámen s pohanskými klasiky (Vergilem, Ovidiem, Lucanem, PIiniem, Lukretiem, Terentiem), dále se svatými Otci a zejména s Písmem svatým. Vulgátu opravil podle řeckého textu a přeložil ji do anglosaštiny. Jeho spisy se vztahují na celý soubor tehdejšího vědění. V době, kdy všechny klasické a literární odkazy minulosti byly ohroženy zánikem, se stal Beda zprostředkovatelem starší kultury. Na yorkské škole, kterou založil, položil základy téměř již opominuté vědy. (Žák této školy Alkuin přinesl na evropskou pevninu světlo, čerpané v Bedově škole.) Nejdůležitějším Bedovým dílem jsou pětidílné “Církevní dějiny národa anglického", které mu právem získaly název otce anglického dějepisectví a které jej řadí mezi nejpřednější středověké dějepisce a letopisce. Z bohoslovných spisů vyniká padesát homilií (podle svatých Otců), které byly předčítány veřejně v chrámech již za světcova života a daly mu přívlastek “Ctihodný".
Po požehnané učitelské činnosti ho donutila slabost žaludku a záducha, že musel zanechat školy. Ale nedopřál si odpočinku. Shromáždil své žáky kolem lůžka a přednášel jim. Teprve když odešli, zhroutil se. Když v noci nemohl spát, zpíval žalmy a hlasitě se modlil. Sotva se však rozednilo, již sáhl po evangeliu svatého Jana, jehož překlad dokončil v poslední den svého života. Den před Nanebevstoupením Páně cítil, že se blíží konec. Ještě jednou shromáždil své bratry kolem sebe, rozdal jim drobné památky a prosil o modlitbu. Jeho písař mu připomenul, že mu ještě chybí poslední věta v překladu. Světec doplnil, co chybělo, a řekl: “Dokonáno jest." Chtěl zemřít tváří v tvář Nejsvětější svátosti, ale už nezmohl pozdvihnout hlavu, proto prosil bratry, aby ho podepřeli, a tak za chvalozpěvu zesnul 26. května r. 735. Lev XIII. jej prohlásil za učitele církevního roku 1899 a rozšířil jeho svátek na celou církev.
RUDOLF SCHIKORA: NAŠE SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str.368-369
Veřejná doména
