☰
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
(použít hymny k volnému výběru)
Král nebeský, Pán Ježíš, Bohu Otci rovný,
ráčil býti na zemi člověku podobný
a pro lidskou ubohost chtěl sám nuzný býti,
dobrovolně pokutu hříšných na se vzíti.
V náramném ponížení v světě se ukázal,
v tom svou lásku velikou k nám hříšným dokázal;
toho, jejž obsáhnouti nebesa nemohla,
toho láska horlivá k nám na zemi strhla.
Mezi vlastní když přišel, od nich byl pohrdán,
od těch, jež uzdravoval, býval potupován,
od svých přátel, příbuzných mezi cizí vyhnán,
potom od učedníka k smrti těžké vydán.
Na svých ramenou svatých kříž k své smrti nesa,
skrze niž otevříti měl věrným nebesa,
bránil ženám plačícím jeho litovati,
aby spíše každý znal, proč ho milovati.
Pohleďme na Ježíše s pravou kajícností,
snažně žádejme býti vždy v jeho milosti,
bychom zůstávajíce s ním pevně spojeni
bližním svým odpouštěli všechna provinění.
Kéž bychom pospíšili svůj kříž nésti za ním,
cestou víry chodíce a pracujíce s ním,
nepřátel se nebáli jsouc jím posilněni,
neb po smrti navěky budem potěšeni.
ŽALMY
(zobrazit Sláva Otci)1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
1Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
2vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
3Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
4Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
5Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
6Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
7Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
8Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
9Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
10Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
11Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.
Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
12Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
13Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
14Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
15Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
16Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
17neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
18Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
19Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
20Ano, bezbožníci zhynou, †
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
21Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
22Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
23Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
24Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
25Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
26Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
27Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
28neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
29Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.
Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
30Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
31Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
32Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
33Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
34Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
35Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
36Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
37Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
38Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
39Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *
v dobách tísně je jim útočištěm.
40Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †
bezbožníků je zbavuje a chrání je, *
protože se k němu utíkají.
Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
Až budu ze země vyvýšen,
potáhnu všechny lidi k sobě.
(skrýt plné znění krátkých zpěvů)
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
Mějme oči upřeny na Ježíše
1Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se (člověk) snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. 2Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. 3Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali.
4Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve. 5Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: „Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. 6Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.“
7V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? 8Všechny (děti) procházejí takovou kázní. Kdybyste tedy byli bez ní, byli byste děti cizí, ne synové. 9Mimo to: každého z nás vychovával náš pozemský otec (přísně, a přesto) jsme ho měli v úctě. Nemáme se proto tím spíše podřizovat Otci naší duše, abychom dosáhli života? 10(Pozemský otec) nás vychovával jen pro krátkou dobu, (a to tak,) jak se mu to zdálo vhodné, (nebeský Otec) však chce pro nás jen to nejlepší, abychom se stali účastnými jeho svatosti. 11Pokud ovšem (taková přísná) výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost.
12Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. 13Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý (úd) nevymkl, ale spíše uzdravil.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Ježíš místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; * nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
Ponížil se a byl poslušný až k smrti. * Nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
DRUHÉ ČTENÍ
(vzít alternativní čtení pro modlitbu se čtením)Z knihy „O Duchu Svatém“ od svatého Basila Velikého, biskupa
(Cap. 15,35: PG 32,127-130)
Je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání
Spasitelný plán, který má náš Bůh a Spasitel s člověkem, spočívá ve vyvedení člověka ze situace, do níž se dostal po pádu, a v návratu k přátelství s Bohem, jemuž se odcizil svou neposlušností. Proto přišel Kristus na svět jako člověk, proto žil tak, jak to známe z evangelia, proto trpěl, byl ukřižován, pohřben a vstal z mrtvých: aby člověk šel za Kristem, a tak se zachránil a byl znovu přijat mezi Boží děti.
K dokonalému životu je tedy nutno následovat Krista a to nejen příklad jeho života, jeho mírnosti, pokory a trpělivosti, ale i jeho smrti. Tak to říká Kristův následovník Pavel: On umřel, i já mu chci být v tom podobný. Potom dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.1
Ale jakým způsobem jsme mu podobni v jeho smrti?2 Křestním ponořením byli jsme spolu s ním pohřbeni.3 Jak dochází k tomuto spolupohřbení a jaký užitek z takového následování? Především je nutné skoncovat s tím, jak jsme dosud žili. To však není možné, jestliže se někdo nenarodí znova,4 jak říká Pán. Znovuzrození, jak už samo slovo naznačuje, je začátkem nového života. Proto než tento nový život začneš, musíš skoncovat s předešlým. Je to něco podobného jako u závodníků: když doběhnou na konec závodní dráhy, otáčejí se zpátky a mezi oběma opačnými pohyby mají jakési zastavení a oddech; také při změně života se ukazuje nutnost, aby mezi dřívější a nový život vstoupila smrt; ta totiž ukončuje to, co bylo, a otvírá budoucnost.
A jakým způsobem můžeme sestoupit jako Kristus mezi mrtvé? Tím, že Kristův pohřeb napodobíme křtem. Vždyť tělo křtěnců je ve vodě jakoby pohřbíváno. Křest obrazně naznačuje odložení skutků těla, jak říká apoštol: Byli jste obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu.5 Křest také očišťuje duši od nečistoty pocházející z tělesnosti smýšlení, jak je psáno: Umyj mě, a budu bělejší než sníh.6 Víme tedy, že je pouze jeden spasitelný křest; neboť je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání, a křest je jejich obrazem.
1 Flp 3,10.11. 2 Řím 6,5. 3 Řím 6,3-4. 4 Jan 3,3. 5 Kol 2,11-12. 6 Žl 51 (50),9.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.
Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať s Kristem prožíváme památku jeho umučení, abychom mohli dosáhnout odpuštění, které nám zasloužil svou smrtí na kříži. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
(zobrazit zakončení)Text © Česká biskupská konference, 2018
breviar.cz © 1999-2024 Juraj Vidéky