Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (615)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Veselý film z neveselé doby. Jan Werich v něm září, nehledíc k tomu, že poměrně hezky vystihl povahové rysy skutečného Rudolfa II. Některé fóry skvostné, k zulíbání. Škoda, že Werich měl v té pitomé době tak málo příležitostí natáčet filmy, i když na druhou stranu, buďme rádi za to je. Mohlo to být i horší... ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Skvělé! Perfektní obsazení, napínavý děj, až nadměrně povedený humor a do toho všeho ničící a soptící Golem. Prostě film, který byl na svou dobu velmi dobře provedený a baví lidi dodnes. Jenom nevím, jestli mám raději "Císařova pekaře" nebo "Pekařova císaře".;-) Sice chválím o sto šest, ale jeden zápor bych přeci jen našla... Ano, jde o tu socialistickou písničku. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Skutečný velkofilm se vším, co k němu patří, a pomník nesmrtelnosti jednoho z největších českých režisérů. A pak samozřejmě pana Wericha, jehož dvojrole bere dech jak mistrovským herectvím, tak salvami smíchu či nutkavým pokašláváním neustále vyvolávaným tucty a veletucty narážek - až se jeden diví, že takové dílo mohlo v takové době vzniknout. No, i když, sborový zpěv prostého lidu o tom jak budou všichni všechno mít dohromady... prostě to šlo a vyšlo a už to tu navždy máme. Taky všichni dohromady;) Legenda o Golemovi, která vlastně vůbec o Golemovi není, má u mě vždycky svých rudolfinských majestátních 90% jistých. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Za každé doby, za každého režimu, a vůbec stále má tento vynikající film národu co sdělit. Pan Werich byl prostě geniální na dialogy a příměry vtipů na dobu, ve které se zrovna něco dělo. A národ vždy pochopil ! Úžasný film s úžasným hereckým obsazením - prostě nezapomenutelný. Máte-li smutnou náladu, pusťte si tento film. Vím, že přežije i moje pravnoučata. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Při hodnocení tohohle díla jsem vždy rozpolcený. Na jedné straně mě opravdu baví vtipné scénky, proslovy a úžasné nápady - alchymistická dílna se svými pseudovědci vyrábějícími například místo elixíru života slivovici ( což konec konců elixír také je), či hra s poháry. A velké české herce je radost sledovat! Na druhou stranu třeskutá budovatelská agitka, že nechápu, jak někdo může říci: Tak úžasný film v tak temné době. Po několikerém sledování mě ubíjí oslava práce a radost z lepších budoucích zítřků. Obojího jsem si užil a nijak po tom netruchlím. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Jeroným Alessandro Scotta, ktorého stvárnil František Černý, patrí k najzáhadnejším alchymistom Rudolfínskej doby. Jeho pravé meno bolo Alexandr Seton, nazývaný tiež Girolamo či Hieronymo Scotto. V kronikách býva označovaný za čarodejníka, ktorý dokázal premeniť meď a olovo na zlato. Niektoré pramene uvádzajú, že pochádzal zo Škótska, iné tvrdia, že jeho domovinou bolo Taliansko. Podľa archívov objavil transmutačný prášok, ktorého tajomstvo prezradil iba svojmu učňovi, poľskému alchymistovi Sendivojovi a ten v Prahe vykonal úspešnú premenu ortuti na zlato. S cisárom Setona spája iba v jeho mene podpísaný mysticko-alchymistický spis "Speculum Alchemiae", ktorý bol venovaný priamo cisárovi Rudolfovi II (Jan Werich). Český historik Otakar Zachar vraj na adresu Alexandra Setona poznamenal, že žiadny takýto muž neexistoval. Podľa neho išlo len o zámenu s nemeckým mágom Michaelom Scotom. Britský historik R. J. W. Evans zase tvrdil, žeby sa pod pseudonymom Alessandro Scotta mohol skrývať Edward Kelley, ktorý o sebe rád vyhlasoval, že je škótsky šľachtic - odtiaľ latinskej priezvisko Scotus. Kto bol, onen tajomný a pri transmutácii toľko úspešný alchymista, dodnes nie je známe. (Raccoon.city)
  • Režisér Jiří Krejčík povedal o natáčaní a Janu Werichovi (císar Rudolf II./Matěj Kotrba): "Werich bol gejzír nápadov, ale nebol tak vytrvalý, pri písaní scenára. Pochopil som funkciu Jiřího Voskovca v ich autorskej dvojici. Keď som sa stretol v roku 1967 s Jiřím Voskovcom v New Yorku, potvrdil mi môj dohad. Ak sme točili s cisárom Rudolfom, tak to išlo od ruky, horšie bolo, keď prišli scény s pekárom Matejom. Werich totiž, keď bol bez fúzov, nebol tak fotogenický: jeho tvár bola guľatá, mäsitá a nie príliš plastická. Scény nevychádzali. Pri filmovaní bolo nutné, aby bol už o deviatej ráno v ateliéri - s nalepenými fúzami a pripravený. Dve hodiny ho robili maskéri, takže vstával po šiestej hodine. Nebolo divu, že o deviatej v ateliéri síce bol, ale mrzutý." (Raccoon.city)
  • Když císař Rudolf (Jan Werich) v hněvu řve na neoživlého golema a chce jej zničit dělem, dělo míří jiným směrem, než kam křičí Rudolf, přesto dělo golema zasáhne. (Nick321)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama